Pension Kameňák - ubytovaní Horní Planá

Horní Planá na Lipně:

Na levém břehu horního toku řeky Vltavy ve výšce 776 metrů nad mořem leží městečko - Horní Planá. To v současné době patří mezi významná centra turistické oblasti Lipenského jezera v jehož rozlehlé hladině se zrcadlí již téměř 40 let. Ovšem první písemná zmínka o existenci Horní Plané je ze září roku 1332. Původně bylo město majetkem kláštera Zlatá Koruna, v roce 1349 bylo císařem Karlem IV. povýšeno na městys. Za husitských válek se Horní Planá dostala, podobně jako jiné klášterní poddanské vesnice, k panství Český Krumlov a zůstala u něho až do zrušení poddanství.

Horní Planá je také rodištěm spisovatele a malíře Adalberta Stiftera. Ten se narodil 23.10.1805 v domě čp. 21. Na jeho rodinném domě jsou po stranách vchodu umístěny dvě pamětní desky. Uvnitř je dům upraven jako muzeum a je zde umístěn také památník spisovatele.

Významným datem pro Horní planou byl 3. července 1892, kdy se konalo slavnostní otevření dráhy z Kájova do Želnavy. První vlak vyjel z Budějovic v 10:39 hod. a slavnostně vyzdobený přijel do Horní Plané ve 14:01 hod., kde byl očekáván velkým davem lidí. Nejvyšším bodem dráhy je stanice Polečnice a trať má 51 přejezdů. Z Horní Plané stála jízdenka do Krumlova 50 krejcarů. Z počátku jezdily pouze dvě soupravy.

Městečko Horní Planá se velice rychle rozrůstalo. V roce 1713 měla 606 obyvatel, v roce 1836 bylo v Horní Plané napočítáno už 1.036 osob. V současné době žije v Horní Plané přibližně 2300 obyvatel, letní turistická sezóna však tento počet zněkolikanásobí.

Ani Horní Planá nebyla ušetřena ran osudu. V roce 1464 postihla městečko první morová rána, stejně tak i v letech 1585, 1680 a 1713. Obyvatelé navíc museli čelit častým požárům. První velká zkáza přišla roku 1580. Tehdy zničil oheň téměř všechno, podobně i v letech 1744, 1817 a 1830.

Název města se za dobu jeho existence několikrát měnil. Na základě rozhodnutí ministerstva vnitra bylo dne 17.5.1921 změněno české jméno obce "Planá" na "Horní Planá".

V prosinci 1997 uplynulo 40 let ode dne, kdy se začalo s napouštěním a budováním lipenského jezera. Stavba začala již v roce 1950 výstavbou nových cest náhradou za ty, které byly později zatopeny, odlesňováním, přeložkou železniční tratě, likvidací tuhových dolů v Hůrce u Černé v Pošumaví a přenesením hřbitovu. V přehradním jezeře zmizela rašeliniště pod Černou a u Dolní Vltavice i srdce Vltavy nad Horní Planou, které dobře znali starší vodáci. Přehradní hráz vysoká 28 m je tvořena nasypanou zeminou s betonovým jádrem a obložena kameny. Celková délka jezera, u nás největšího, přesahuje čtyřicet kilometrů, vodní plocha má 4650 ha (některé prameny uvádějí 4870 ha). Jezero je rozlito v údolí Lipna až k Želnavě, v jednom místě na pravém břehu zasahuje až na rakouské území. Na levém břehu vznikla ze šumavských vsí a městeček střediska vodních sportů - Frymburk, Dolní Vltavice, Černá v Pošumaví , Horní Planá. Ojedinělým, a u nás prvým, bylo technické řešení hydroelektrárny, která zahájila provoz roku 1959.

V okolí městečka Horní Planá je dostatek kempů, penzionů i chat k pronajmutí. Velká jezerní plocha nabízí ideální místo pro windsurfing a jachting (na Lipně se každoročně pořádají významná mezinárodní mistrovství v jachtingu), dále pěší turistika, cykloturistika - výlety kolem Schwarzenberského plavebního kanálu, hraniční stezka z Nového Údolí přes Třístoličník, Trojmezí a Plešné jezero. Horní Planá se může také pochlubit sportovní halou, fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty, minigolfem, půjčovnou plavidel a rozsáhlým sortimentem služeb pro rekreaci. Na své si zde přijdou i milovníci rybolovu a houbaři, kteří v šumavských lesích naleznou pravý ráj.